Bokomara

Když se řekne Bokomara, možná se tímto slovem bude cítit zaskočen i leckterý jazykovědec. Odkud pochází, co znamená? Slovo je to vymyšlené spisovatelem Kurtem Vonegutem, který ve svém kultovním románu Kolíbka líčí svéráznou filosofii bokononismu a její kultovní rituál boko-maru, spočívající v meditaci za vzájemného se dotýkání chodidly nohou. A právě toto slovo si vybral brněnský muzikant Luboš Javůrek jako základ názvu, když v polovině osmdesátých let zakládal novou kapelu. Dlužno říci, že v té době byl Kurt Vonegut i hostem Divadla na provázku v Brně, a Luboš na besedě s ním byl, takže uhranutí bylo přímo osobní. Bosé chodidlo zdánlivě trčící z plakátu do prostoru bylo ostatně jakýmsi prvním logem skupiny. Od začátku šlo o sestavu folkovou, i když míra elektrifikace kapely se postupně měnila. Luboš už byl v době jejího vzniku uznávaným hráčem na foukací harmoniku, jeho služeb ve studiu nebo jako hostujícího muzikanta využila celá řada nejslavnějších písničkářů naší scény (mj. J. S. Lenk, P. Lohonka – Žalman, později i Vlasta Redl a další). V té době už hrál v brněnské trampsko-folkové skupině Wanailon. A v této kapele právě došlo k rozkolu mezi příznivci obou táborů. Jeden čas vystupovaly oba odštěpky pod stejným jménem a za pomlčkou uváděly své krédo: Wanailon-tramp a Wanailon-Folk. Luboš Javůrek se pak rozhodl pro metodu moudřejší ustoupí a svou folkovou odnož přejmenoval. Ta trampská pak zanikla...

Zakládajícími členy byly Pavla Dvořáčková (zpěvačka vpravdě všestranná – od trampské Ozvěny po rockový brněnský Progress) a Tomáš Musil (zkušený folkař, autor, kytarista). Na rozdíl od vůdčího Javůrka se ale jeho spoluhráči dost často střídali. Rozdělme si dějiny Bokomary na dvě období – do první desky Okno do ulice (1992) a potom. Velmi brzo se vedle Javůrka objevil Ivo Cirbus, který zůstal v kapele přes pět let (klávesy, tahací harmonika, kytara, občas i flétnička) a zažil i nahrávání první desky a Vítek Ostrčil (flétny, které i učí v hudební škole, ten bohužel ze zdravotních důvodů nemohl jezdit na koncertní šňůry), který na první desce hraje jako host.. Na klávesy v předdeskovém období svého času hrála a trošku zpívala Dagmar Lenková (jinak členka legendárních folkových Máků.) Na postu zpěvačky se objevily i Sylva vydrová a Zita Hvězdová a na postu kytaristy i Zdeněk Kuděj Truhlář. Toto období bylo pro Bokomaru a především pro Luboše Javůrka, který se v něm zdokonaloval v autorské práci, obdobím tvůrčího hledání. Jeho větší část ještě leží v osmdesátých letech, kdy pro dobré nezávislé kapely bylo téměř nemožné vydat hudební nosič (pro celý žánr Folkové, trampské a country hudby vycházely tak dva nosiče ročně) a s pocitem hledání souvisely jistě i časté změny.